Jak se fotí kometa C/2020 F3 (NEOWISE)
Zeptali jsme se fotografa Lukáše Kaboně, jak se fotí kometa C/2020 F3 (NEOWISE)
O kometě
Po více než dvou desetiletích mají obyvatelé severní polokoule opět příležitost vidět pouhým okem jasnou kometu, a to kometu C/2020 F3 (NEOWISE). Patří k těm nejjasnějším kometám za poslední roky. Ze Země bude opět vidět až za více než 6700 let. Vědci ji objevili již 27. března 2020, a to dalekohledem Neowise. Zpočátku měli obavy z nepříznivého vývoje její jasnosti, ty se ale nepotvrdily. Právě naopak…
Kometa C/2020 F3 NEOWISE
Příprava
Člověk si řekne, že kometu smysluplně vyfotit je jednoduché. Ale zdání klame. Chtěl bych upozornit, že jsem opravdu velmi amatérský astrofotograf.
První snímky komety jsem registroval na webech hned, jak ji bylo možno pozorovat. Byly to především snímky fotografa Petra Horálka, který je jedním z předních astrofotografů u nás. První informací, kterou jsem potřeboval znát, byla odpověď na otázku, kde se kometa nachází na noční obloze. K tomu mi pomohla vizualizace právě od Petra Horálka (obrázek níže).
Když jsem věděl vše potřebné (a dostatečně jsem si načetl veškeré informace), začal jsem plánovat, kde bych kometu mohl vyfotografovat. Věděl jsem, že kometa C/2020 F3 bude pozorovatelná od středy 15. července 2020 už i ve večerních hodinách (cca od 22:30) nad SZ až SV obzorem.
Mapa dráhy komety C/2020 F3 od Petra Horálka
Plánování lokace
Pak přišlo na řadu naplánování vhodné lokace – ideálně s co nejmenším světelným smogem. Hledal jsem příhodná místa v okolí Ostravy. K plánování lze použít nejrůznější mapy, já rád používám aplikaci Sun Surveyor (popřípadě PhotoPills), kde se lze přepnout do režimu Google Street View. To ušetří hodně času. Člověk nemusí veškerá místa před samotným focením navštívit, ale pohodlně si vytipuje jen několik míst, které následně objede a posoudí, zda vše vyhovuje a sedí, jak by mělo.
Celkově mi první dvě „fáze“ – příprava a plánování focení – trvaly zhruba 5 až 6 hodin. A to jsem byl rád, že jsem našel pro mé fotografování vhodné místo blízko Ostravy.
Reálný snímek z místa Aplikace Sun Surveyor – režimu Google Street View
Počasí
Před samotným odjezdem bylo samozřejmě nutné zjistit, jak moc velká bude (nebo nebude) oblačnost nad severním obzorem (v tom mi pomohla aplikace Windy). Měl jsem ten den štěstí. Nebe bylo bez mraků. Také bylo důležité se pořádně obléct, teplota klesla k 7°C. Nutností byla čelovka.
Oblačnost v aplikaci Windy
Samotné fotografování
Na místo fotografování k větrnému mlýnu v Bravinném (u Bílovce) jsem dorazil zhruba ve 23:40 a postupně si připravil potřebné věci – stativ, fotoaparát, objektivy a dálkový odpalovač. Chvíli trvalo než jsem našel vhodnou pozici, abych měl jak mlýn tak kometu v pěkné kompozici. Pak jsem začal zkoušet vhodná nastavení fotoaparátu. Zde bych zdůraznil, že veškeré moje fotografie jsou pořízené pouze na jeden snímek. Nevyužívám tzv. montáž na astrofotografování a snímky neskládám následně v PC.
Fotoaparáty Stativ
Věděl jsem, že vhodná nastavení jsou:
Ohnisko objektivu | 20-70 mm |
Expozice (čas) | maximálně 2 sec |
Světelnost (f) | maximálně f/2,8 (pokud to objektiv umožňuje) |
Citlivost (ISO) | 1600-3200 |
Ale rozhodl jsem se trochu experimentovat. Používal jsem jak vyšší hodnoty ISO, tak delší expozici (max 10 sec). Mile mě při fotografování překvapilo, že kometa jde i pouhým okem krásně vidět a na výsledných snímcích také. Na místě jsem byl zhruba dvě a půl hodiny a vystřídal jsem předem připravená dvě místa, odkud jsem tušil, že půjde kometa krásně vidět.
A nyní už se níže můžete podívat na výsledné fotografie:
Výsledná fotografie která byla otisknuta v Moravskoslezském deníku
Fotografie komety v MS Deníku
Lukáš Kaboň
Od roku 2013 fotograf ostravské redakce Moravskoslezského deníku. Věnuje se především reportážní a sportovní fotografii. Dlouhodobě také spolupracuje s mezinárodní zpravodajskou fotoagenturou Anadolu Agency, pro kterou pokrývá oblast České republiky.
Comments are closed.